Parmenidés
(540/515 př. n. l. – 470/445 př. n. l.)
Je zakladatel Elejské školy a narodil se přímo v Eleji. Nesouhlasí s herakleitovým názorem na bytí (vše vzniká a zaniká, v jednu chvíli je a v druhou není). Tvrdí, že bytí je stálé a vyplňuje vždy a vše, nebytí není a nemůže být ani myšleno. Bytí je věčné, stálé, neměnné, souvislé, homogenní, nepřerušené, nedělitelné a nemá vzniku ani zániku.
Jeho gnoseologie je jasná: Jediné správné poznání je rozumem a myslit a být je totéž. Smyslové poznání je zavádějící a jeho výsledkem je pouhé zdání a domněnky. Poznat jevy lze jedině zastavením smyslů, což je možné jen v pojmu (idei, potažmo myšlence).
Je považován za otce racionalismu a ontologie jako takových. Parmenidova nauka je nám dochována ve zlomcích jeho naučné básně “O přírodě”
Parmenidés umírá někdy v roce 470 (nebo 445) před naším letopočtem.
zdroj: wikipedia.org