Eleaté

 (565 př. n. l. – 470 př. n. l.)

Je označován za předchůdce nebo spíše inspirátora Elejské školy.

Svou myšlenkou neproměnlivého jsoucna se mezi Eleaty rozhodně řadí, ale do Eleje přišel z Iónie ještě před vznikem školy. Je znám především kritikou antropomorfních představ lidí o bozích, nelíbilo se mu tedy přisuzování lidských vlastností, zlozvyků, ctností, způsobů a podob bohům. Bůh je podle něj jednotný, nepodobný smrtelníkům podobou ani myslí a je odlišný od všeho, co si dokážeme představit, nehmotný nemateriální a nejdokonalejší, jednotný stejně jako svět, a bůh i svět jsou totéž, je nehybný a vše ovládá myšlenkou.

„…Kdyby však voli, lvi a koně též dostali ruce aneb uměli kreslit i vyrábět tak jako lidé, koně by podobné koňům a voli podobné volům kreslili podoby bohů a právě taková těla jejich by robili, jakou i sami postavu mají…“

„…nic nevzniká, ani nehyne, ani se nepohybuje a je jedno, veškero, beze změny…“

„…bůh je věčný a jeden, veskrze sobě podobný, ohraničený, kulové podoby a všemi částmi vnímající…“

Mimo jiné to byl umělec-básník a bytostný kritik řeckého poetismu, přičemž se dostal k několika ontologiím.

zdroj: wikipedia.org