Zenón
(cca. 490 př. n. l. – cca. 430 př. n. l.)
Autorem prvních logických paradoxů, o kterých se zmíním, je řecký filosof Zenón z Eleje.
Zenón patří mezi filosofy tzv. Elejské školy a ve své filosofii navázal na filosofa Parmenida. Parmenidés mimo jiné tvrdil, že jakákoli změna, vznik, zánik nebo pohyb jsou pouhé smyslové klamy. Rozlišoval dvě základní metody poznávání světa - představami či zdáním a pravým věděním. Smysly, které nám zprostředkovávají obraz světa, nás podle Parmenida klamou. Pravdu můžeme zjistit jenom logickou cestou, čistým rozumem.
Zenón se rozhodl filosofii svého učitele podpořit a proto vytvořil kolem třiceti aporií (= logických důkazů proti pohybu). Ve svých tvrzeních využívá důkazu sporem. Snaží se dokázat, že pohyb neexistuje, proto vychází z negace tohoto tvrzení. Vychází tedy z předpokladu, že pohyb existuje, a postupně dochází k podle něj neřešitelným sporům. Neplatí tedy negace výroku, musí platit výrok původní – Zenón se domnívá, že dokázal nemožnost pohybu.
Domnívali se to i mnozí filosofové pozdější doby, zcela se podařilo Zenónovy aporie vyvrátit až novodobým filosofům a matematikům Newtonovi a Leibnizovi s objevem diferenciálního a integrálního počtu.
Nejznámější jsou tři aporie:
- Letící šíp
- Závod Achilea se želvou
- Aporie půlení
zdroj: wikipedia.org
